Mundhir a Omar 

I během naší druhé oficiální výpravy se nám podařilo ve spolupráci se ZACYDO vykonat na Zanzibaru pár dobrých skutků. Pracovníci organizace společně vytipovali dvě děti, které nutně potřebovaly zajistit lékařskou péči a nezbytné léky, jež musí dlouhodobě užívat vhledem k jejich zdravotnímu stavu. Oba chlapci trpí tělesným a mentálním postižením a nachází se ve velmi tíživých životních podmínkách. Rodiny chlapců nejsou vzhledem ke své finanční situaci schopny zajistit dětem potřebnou, pravidelnou lékařskou péči, a mnohdy ani další základní životní potřeby.

Mundhir bydlí se svou matkou a dalšími třemi sourozenci. Otec zemřel, když mu bylo pět let. Pro matku je velmi těžké se o rodinu postarat. Chlapec trpí dětskou mozkovou obrnou. Narodil se s velmi těžkým tělesným postižením. Není schopen se hýbat, chodit,  neumí mluvit. Rovněž jeho mentální vývoj je silně opožděn. Před časem přestal docházet do školy, pro matku již bylo příliš náročné každý den ho tam nosit. I když se tam toho moc nenaučil, měl možnost trávit čas s jinými dětmi a být tak součástí komunity. Nejdůležitější ze všeho tedy bylo pořídit pro chlapce kolečkové křeslo. Aby se mohl zapojit do společenského života a manipulace s ním byla pro maminku snazší. Mundhir měl z dárku opravdu velkou radost a hned druhý den vyrazil s kamarády na pláž :). Zaplatili jsme mu také potřebné léky a nakoupili základní potraviny a hygienické potřeby pro celou rodinu. I když je již chlapec díky kolečkovému křeslu schopen docházet do školy, čeká pracovníky ZACYDA vyřešit další velkou výzvu. Místní školy bohužel nejsou schopny poskytnout tělesně a mentálně postiženým dětem speciální přístup, pomůcky ani asistenci. Takovéto děti ve většině případů zůstávají zavřené doma. Tak držme palce, aby se podařilo pro Mundhira podmínky ve škole alespoň trochu zlepšit a mohl tak být součástí místní komunity a alespoň něco málo se naučit :).

Omar trpí těžkým mentálním postižením a silnou epilepsií. Ani fyzicky na tom není vůbec dobře. Má několik dalších sourozenců, ti ale s ním a jeho matkou nežijí. Po smrti jejich otce bylo pro matku velmi těžké se o děti postarat. Vzhledem k Omarově zdravotnímu stavu a potřebě celodenní péče, pro ní bylo nesmírně obtížné sehnat si stálou práci. Nakonec se tak všichni ocitli nejenom bez jídla, ale také bez střechy nad hlavou. Situace zašla tak daleko, že matku donutila k rozhodnutí svěřit děti do péče jiných lidí, kteří se o ně postarají. Omara se ale ujmout nikdo nechtěl. Tak zůstal s ní. Později se matce podařilo sehnat malý domek, kam se se synem uchýlili. Měsíční nájem vyjde na 50.000,- tanzanských šilinků, což ale na místní poměry není vůbec malá částka. Omar potřebuje pravidelnou lékařskou péči a medikaci. Zaplatili jsme tedy všechny doporučené a předepsané léky, vitamíny a minerály, které mu na nějaký čas vydrží. Pomohli jsme také s uhrazením nájemného na tři měsíce a nakoupili základní suroviny a hygienické potřeby. Majitel nabídl rodině dům k prodeji za 7.000.000,- tanzanských šilinků, což je v přepočtu na naší měnu asi 70.000,- korun. Vlastní bydlení by matce a Omarovi nesmírně pomohlo. Dostala by tak šanci zlepšit jejich životní situaci a zase stmelit rodinu. Do dnešního dne se ZACYDU podařilo sehnat 2.000.000,- tanzanských šilinků.