Dům je skoro hotový :)

Jak jsme již před časem zmínili v předchozím článku, ani dešťová sezóna nás nezastavila od zahájení našeho záměru, vybudovat pro Mariamu a její děti nový domov a pomoci jim tak se zajištěním důstojného bydlení. Přístřeší, ve kterém žili bylo již opravdu chatrné.  Když pršelo, bylo plné vody, a tak se museli dočasně uchýlit k někomu jinému. A i přesto, že v den mého odjezdu nebyly všechny práce ještě dokončeny, domeček už stojí a doufáme, že se celá rodina co nejdříve přesune do nového :). A byla to docela výzva. Překážky jsou zde doslova každodenní součástí života. Chce to klid a pevné nervy, ale nakonec se vždy vše nějak vyřeší. Obrovské dík patří opět Charliemu, který mi pomáhal celý projekt řídit. Aktuálně zbývá ještě zasklít okna a dokončit podlahy. Až se zase vrátím zpět, natřeme s Amranim okna a dveře finální barvou.  Pokud to vyjde, vybudujeme vedle domu ještě toaletu. A necháme od truhláře vyrobit velkou postel a koupíme matraci, aby se všichni mohli konečně pohodlně a pořádně vyspat. To si přeci každý zaslouží :). A protože jsme s rodinou tentokrát trávili trochu více času, podařilo se nám také sblížit s dvojčaty Bonifácem a Witness, která nás dříve pouze nedůvěřivě pozorovala a utíkala se před námi schovat domů :D. Bonifác si dal sice hodně na čas, ale nakonec jsme si získali jejich důvěru a viděli je upřímně se smát. Děti zde nemají žádné hračky, kromě těch, které si vyrobí z toho, co najdou, tak jsem jednoho dne přivezla dvojčatům dva malé pěnové míčky. Chvíli si s nimi nadšeně hrála a běhala sem a tam, ale míčky nevydržely moc dlouho. Bonifác prohlásil, že je to mango a celý ho rozkousal :D. Největší radost měly děti vždy, když jsme přivezli něco na zub. Denní jídelníček rodiny sestává pouze z kukuřičné kaše Ugali s trochou podušených zelených listů. Nic jiného se doma většinou nejí. Boni a Witi tak poprvé ochutnali vařená vajíčka, sladké brambory a také různé druhy ovoce. Ve městě jsem pro rodinu nechala vytisknout a zalaminovat pár fotografií. Vytiskla jsem jim na památku také starý dům, aby nezapomněli, kde kdysi žili. Děti poprvé viděly svoje tváře, všichni měli z fotek opravdu velkou radost a hodně se nasmáli. Mariamu je Vám všem, kteří jste se podíleli na splnění tohoto velkého snu a zajištění domova pro ní a její děti, nesmírně vděčná. A my Vám také moc děkujeme. Doufáme, že v novém domě budou konečně v suchu, bezpečí a SPOKOJENÍ!