Nairat se staví na nohy

Nairat jsou tři roky a osm měsíců. Je to úžasná malá slečna, která sice trpí vážným tělesným handicapem, zato jí to ale skvěle pálí :). Narodila se s rozštěpem páteře. Brzy po narození podstoupila operaci. Spodní část těla měla ochrnutou a necitlivou. Poskytnout kvalitní zdravotní péči dětem s jakýmkoli postižením je zde dost náročné. Specializovaná rehabilitační péče je pouze velmi těžko dostupná a finančně značně nákladná. Pomůcky, kromě běžných mechanických vozíků, také nejsou téměř k dostání.  Rodiče Nairat se přesto od jejího narození velmi snažili, aby její zdravotní stav co nejvíce zlepšili a postavili jí na nohy. Maminka i Nairat jsou velké bojovnice. Snaží se pravidelně cvičit a zásobí jí potřebnými suplementy.  No a když nejsou pomůcky k dispozici, musí si člověk poradit sám. Doma na dvorku jí udělali bradla a pomalu se začala učit stát, držet na nohou a udělat pár kroků. Již delší dobu jsme přemýšleli, jak jí pomoci zlepšit její fyzický stav. Po shlédnutí videa, ve kterém se přidržuje bradel a kráčí, bylo rozhodnuto. Bylo třeba sehnat vhodnou vertikalizační pomůcku, která jí pomůže posílit nohy, naučit se chodit a zařadit se do společenského života mezi ostatní děti. O odbornou konzultaci a názor jsem požádala mého drahého otce, rehabilitačního lékaře Mudr. Jozefa Gabrhela. Spolu s ostatními pracovníky v jeho ordinaci nám pomohli s výběrem vhodné pomůcky, zakoupili jí a Spokojenému dětství darovali. Obrovské díky! Chodítko jsme tedy měli. Zbývalo dopravit ho do Afriky. Aerolinky nebyly příliš vstřícné, když jsem je požádala pomoc. Doporučili mi, abych si přikoupila další zavazadlo a pomůcku převezla v něm. A tak mi nezbývalo nic jiného, než chodítko rozebrat do posledního šroubku a modlit se, že až dorazím na místo, budu schopna jej zase poskládat :D. Naštěstí to nebylo až tak složité, jak jsem se obávala a Nairat už "běhá" o sto šest. Slíbila mi, že bude poctivě trénovat a také tak činí. A z videí, které s námi maminka čas od času sdílí, je vidět, že má z pohybu opravdu radost a dělá pokroky. Pan doktor vidí budoucnost Nairat nadějně. Domnívá se, že pokud bude intenzivně trénovat, mohla by jednou s pomocí ortéz a holí doopravdy chodit. Celá rodina a i my jsme za tento štědrý dar a obrovskou podporu nesmírně vděční!  A malé bojovnici držíme palce a přejeme jí, aby jednoho dne byla schopná stát pevně na svých nohou a sama, bez pomoci druhých, vlastními silami, vylétla do světa.