Zdravotní péče

05.12.2025

Zdravotní péče ve větší části světa zdaleka nedosahuje takové kvality jako u nás. A zdaleka není tak snadno dostupná. Lidé v Tanzanii, žijící ve městech nebo v jejich blízkosti, se relativně snadno dostanou do nemocnic či různých klinik a ambulancí. To je pravda. Ale drtivá většina populace žije na venkově a roztroušená po savaně. Na vesnicích můžete najít malé ambulance, ty ale poskytují pouze tu nejnutnější péči. Provádějí základní odběry moči a krve na zjištění přítomnosti bakterií způsobujících nejběžněji se vyskytujících onemocnění jako tyfus či zánět močových cest a přítomnost parazitů způsobujících malárii. Ambulance jsou vybaveny základními léky a pomohou pouze s běžnými onemocněními. Je - li ale třeba řešit jakýkoli jiný akutní či chronický problém, je třeba dostat se do města. A cesta mnohdy trvá celý den i více. A za transport, stejně jako za  jakoukoli zdravotní péči, je třeba zaplatit a to nemalé částky. Což je vedle dostupnosti lékařské péče snad ještě větším problémem. Zdravotní pojištění, to je výstřelek, který si mohou dopřát snad jenom státní zaměstnanci a bohatá vrstva obyvatel. Velký počet žen stále rodí doma. Při léčbě běžných onemocnění se lidé spoléhají na přírodní medicínu, což je skvělé, ale někdy to nestačí. Pravidelné preventivní prohlídky neexistují. K zubaři se nechodí. Lékařskou péči si lidé v mnoha případech jednoduše nemohou dovolit. Klademe si proto také za cíl, pomáhat rodičům dětí s hrazením potřebné léčby a nákupem nezbytných léků. Velmi těžké to mají děti s tělesným a mentálním postižením. Pro ty zatím není dostupná takřka žádná péče a zdravotní pomůcky jsou velmi těžko k sehnání. Často jsou odkázány jednoduše zůstat tak, jak jsou. Bez šance na jakékoli zlepšení situace. Mnoho postižených dětí ve městech je nuceno trávit celé dny na ulici žebrotou, aby tak alespoň nějak přispěly do rodinného rozpočtu. Handicapovaní lidé jsou bohužel, ne vždy dobrovolně odsunuti na okraj společnosti. Není v silách rodin se o ně řádně postarat. Snažíme se proto rodinám a dětem s postižením ulehčit život alespoň koupí mechanických invalidních vozíků či jiných zdravotních pomůcek, zajištěním nejnutnější zdravotní péče a poskytnutím základní materiální a potravinové pomoci.